Školní řád

Základní škola Mikulov, Valtická 3, příspěvková organizace
Školní řád – základní škola
Č.j.: 131020/ŘŠ Účinnost od: 13.10.2020
Spisový znak: Skartační znak:

A Školní řád

1.. Podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků, zákonných zástupců, pedagogických pracovníků ve škole a pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců žáků s pedagogickými pracovníky.

1.1 Podrobnosti k výkonu práv žáků ve škole
1.2 Podrobnosti k výkonu povinností žáků ve škole
1.3 Podrobnosti k výkonu práv zákonných zástupců ke škole
1.4 Podrobnosti k výkonu povinností zákonných zástupců ve škole
1.5 Podrobnosti k výkonu práv pedagogických pracovníků
1.6 Podrobnosti k výkonu povinností pedagogických pracovníků
1.7 Pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců žáků s pedagogickými pracovníky.

Provoz a vnitřní režim školy.
Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými
jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí,
3.1 Bezpečnost a ochrana zdraví žáků
3.2 Ochrana před sociálně patologickými jevy
4 Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

A Školní řád

1 Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců, vztahy žáků a zákonných zástupců
s pedagogickými pracovníky školy.
1.1 Podrobnosti k výkonu práv žáků
Žáci mají právo:
na vzdělání podle školního vzdělávacího programu „ Škola – brána do života“
na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností,
na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
zakládat v rámci školy samosprávný orgán žáků (žákovská samospráva), volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat. Na základní škole Mikulov, Valtická 3, příspěvková organizace je tímto orgánem Žákovský parlament.
vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jeho vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, své připomínky může vznést prostřednictvím zákonných zástupců nebo přímo řediteli školy,
na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání podle zákona,
na ochranu před vlivy a informacemi, které by ohrožovaly jeho rozumovou a mravní výchovu a nevhodně ovlivňovaly jeho morálku,
na ochranu před fyzickým a psychickým násilím a nedbalým zacházením,
na ochranu před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí
na svobodu pohybu ve školních prostorách, jež jsou k tomu určeny,
na to, aby byl respektován žákův soukromý život a život jeho rodiny,
na volný čas a přiměřený odpočinek a oddechovou činnost odpovídající jeho věku,
na ochranu před návykovými látkami, které ohrožují jeho tělesný a duševní vývoj,
v případě nejasností v učivu požádat o pomoc vyučujícího,
jestliže se žák cítí z jakéhokoliv důvodu v tísni, má problémy apod., požádat o pomoc či radu třídního učitele, učitele, výchovného poradce či jinou osobu,
na rovnoměrné rozvržení písemných zkoušek.
1.2 Podrobnosti k výkonu povinností žáků
Žáci mají povinnost:
řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat,
účastnit se mimoškolních aktivit, na které se přihlásil,
dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti,
s nimiž byli seznámeni,
plnit pokyny pedagogických pracovníků školy popř. dalších zaměstnanců školy vydané
v souladu s právními předpisy a školním řádem,
vyjadřuje-li své mínění a názory, činit tak vždy slušným způsobem,
nepoškozují majetek školy a spolužáků, případné škody jsou povinni odstranit, nebo nahradit.
distančně se vzdělávat (je-li vyhlášeno krizové nebo mimořádné opatření, či je-li
vyhlášena karanténa)
3
1.3 Podrobnosti k výkonu práv zákonných zástupců žáků
Zákonní zástupci žáků mají právo:
na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte,
volit a být voleni do školské rady
vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž
jejich vyjádřením musí být věnována pozornost,
na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se
vzdělávání podle zákona,
požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu.
1.4 Podrobnosti k výkonu povinností zákonných zástupců žáků
Zákonní zástupci žáků mají povinnost:
zajistit, aby žák docházel řádně do školy,
na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se
vzdělávání žáka,
informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných
závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním
řádem,
oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 školského zákona) a další
údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost a žáka, a změny v těchto
údajích
1.5 Podrobnosti k výkonu práv pedagogických pracovníků
na zajištění podmínek potřebných pro výkon jejich pedagogické činnosti, zejména na ochranu
před fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem ze strany dětí, žáků, studentů nebo
zákonných zástupců dětí a žáků a dalších osob, které jsou v přímém kontaktu s pedagogickým
pracovníkem ve škole,
aby nebylo do jejich přímé pedagogické činnosti zasahováno v rozporu s právními předpisy,
volit a být voleni do školské rady,
na objektivní hodnocení své pedagogické činnosti.
1.6. Podrobnosti k výkonu povinností pedagogických pracovníků
vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání,
chránit a respektovat práva dítěte, žáka nebo studenta,
chránit bezpečí a zdraví žáka a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a
školských zařízeních,
svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním
prostředí a podporovat jeho rozvoj,
4
zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím osobní údaje, informace o zdravotním stavu
žáků a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení a školního
poradenského pracoviště, s nimiž přišel do styku,
poskytovat žáku nebo zákonnému zástupci nezletilého dítěte nebo žáka informace spojené s
výchovou a vzděláváním.
1.7 Vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy
Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny,
které bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších
nezbytných organizačních opatření
Všichni zaměstnanci školy budou žáky chránit před formami špatného zacházení, sexuálním násilím,
využíváním. Budou dbát, aby nepřicházeli do styku s materiály a informacemi pro ně nevhodnými.
Nebudou se vměšovat do jejich soukromí a jejich korespondence. Budou žáky chránit před
nezákonnými útoky na jejich pověst. Zjistí-li, že dítě je týráno, krutě trestáno nebo je s ním jinak
špatně zacházeno, spojí se se všemi orgány na pomoc dítěti. Speciální pozornost budeme věnovat
ochraně před návykovými látkami.
Informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o
žákovi (zdravotní způsobilost) jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí zákonem č.
101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
Vyzve-li ředitel školy nebo jiný pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednání
závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje termín schůzky se zákonným zástupcem
žáka.
Chce-li zákonný zástupce žáka osobní setkání s ředitelem školy nebo jiným pedagogickým
pracovníkem, konzultuje termín schůzky s pedagogickým pracovníkem telefonicky předem.
Všichni pedagogičtí pracovníci se povinně zúčastňují třídních schůzek a konzultačních dnů, na kterých
informují zákonné zástupce žáků o výsledcích výchovy a vzdělávání. V případě omluvené
nepřítomnosti pedagogického pracovníka zajistí, aby zákonní zástupci byli informováni jiným
způsobem.
Ve škole působí školní psycholog. Poskytuje žákům, jejich zákonným zástupcům a pedagogům
komplexní službu, která vychází ze standartních činností vymezených ve vyhlášce č. 72/2005 Sb. v
platném znění. Školní psycholog je členem školního poradenského pracoviště. Spolupracuje při
vyhledávání mimořádně nadaných žáků. Podílí se na třídnických hodinách. Poskytne úvodní
poradenskou konzultaci žákovi, který ho sám vyhledá. Poskytne krizovou intervenci žákovi, který se
ocitne v psychicky mimořádně náročné situaci. Provádí anonymní anketní šetření a průzkumy ve
škole. Podílí se na školních aktivitách, vede sociometrická́ šetření a intervenční programy ve třídách.
Na základě informovaného souhlasu zákonného zástupce poskytuje soukromé́ konzultace žákům.
5
2 Provoz a vnitřní režim školy
2.1 Docházka do školy
Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin. Účast na vyučování nepovinných předmětů
je pro zařazené žáky povinná.
Pokud je v souladu s krizovým nebo mimořádným opatřením, nebo z důvodu nařízení karantény
znemožněna osobní účast ve škole více než polovině žáků jedné třídy, vede škola vzdělávání
distančním způsobem.
Jednotným komunikačním kanálem pro žáky školy je aplikace Windows 365 Teams. Pro klasifikaci a
komunikaci se zákonnými zástupci a žáky školy je používán systém Bakalář. (doplněno 30.09.2020)
Nepřítomnost žáka ve škole je třeba omlouvat vždy písemně, prostřednictvím školního systému
Bakalář. Při absenci žáka je nutno neprodleně informovat třídního učitele osobně, písemně nebo
telefonicky a sdělit mu příčinu absence žáka.
Lékařské vyšetření není důvodem k celodenní absenci žáka. V případě, že žák není nemocen, dostaví
se po vyšetření do školy a zapojí se do výuky.
Po opětovném nástupu do školy žák neprodleně předloží omluvenku třídnímu učiteli. Omluvenku je
potřeba přinést nejpozději do 3 dnů po skončení absence.
Pokud žák odchází ze školy v průběhu vyučování, oznámí tuto skutečnost třídnímu učiteli, případně
vyučujícímu další hodiny. Zákonní zástupci si žáka vyzvedávají ve škole nebo předloží písemnou
žádost o uvolnění.
Třídní učitel může ve výjimečných případech a po projednání s ředitelem školy požadovat omlouvání
každé nepřítomnosti žáka lékařem.
Předem známou nepřítomnost žáka je třeba omluvit před jejím započetím. Na základě žádosti rodičů
může v odůvodněných případech uvolnit žáka z vyučování:
jedna vyučovací hodina – vyučující příslušného předmětu,
jeden den – třídní učitel,
více jak jeden den – ředitel školy na základě písemné žádosti rodičů.
Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho
zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob
vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní
žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo
odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn s souhlasem
zákonného zástupce bez náhrady.
Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování,
stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může
povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Zákonný zástupce žáka je povinen
vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.
2.2 Školní budova
Budova školy se otevírá v 7.40 hod. Žáci nastupují do školy 20 min před začátkem vyučování, při
vstupu a odchodu z budovy přiloží ke čtecímu zařízení svou ISIC kartu, vstupují do školy ukázněně,
v šatně, nebo šatních skříňkách, se přezují do vhodné obuvi.
Po příchodu do učebny se žáci připravují na vyučování. Začátek vyučování je v 8.00 hod..
6
Po zvonění sedí všichni žáci v lavicích. Pokud se nedostaví vyučující do 5 min. po zvonění, oznámí
jeho nepřítomnost služba zástupkyni ředitele, nebo v ředitelně.
Hlavní přestávka začíná v 9:45 hod. a trvá 20 min, první přestávka “svačinová“ trvá 15 min., malé
přestávky trvají 10 min.. Žáci mají právo na přestávku časově nezkrácenou. Během přestávek není
žákům dovoleno opustit školní budovu. Žák, kterému je nevolno to hlásí svému vyučujícímu, v
případě nutnosti se obrátí na kteréhokoliv zaměstnance školy.
V době mimo vyučování se žáci smějí zdržovat ve školní budově pouze za přítomnosti pedagogického
dohledu.
V době přestávky mezi dopoledním a odpoledním vyučováním se mohou žáci ve školní budově
zdržovat pouze na určených místech. Zde je zajištěn dohled.
Po skončení vyučování se žák zdržuje v šatně po dobu nezbytně nutnou, přezuje se, oblékne a odchází
z budovy.
Služba týdne dbá na čistotu a pořádek, odpovídá za čistě umytou a utřenou tabuli v průběhu
vyučování.
Do kabinetů vstupují jen pověření žáci za přítomnosti učitele, do sborovny, ředitelny a kanceláře jen
tehdy, jsou-li k tomu vyzváni.
Během vyučování mají žáci vypnuté mobilní telefony v tašce.
Žáci nenosí do školy nepotřebné či drahé věci, neboť škola za jejich ztrátu či poškození nenese
odpovědnost.
V odborných učebnách žáci dodržují bezpečnostní řády těchto učeben.
Nalezené věci se odevzdávají paní zástupkyni, řediteli nebo paní ekonomce.
Žáci nepoužívají hrubých a vulgárních slov. Jsou ohleduplní k mladším a slabším spolužákům, zvláště
dbají, aby neohrozili jejich zdraví, případně životy.
Žák zachovává čistotu i v okolí školy, školní jídelny a v areálu školního hřiště. Při mimoškolním
vzdělávání se žák chová v souladu s pravidly slušného chování tak, aby nepoškozoval pověst školy.
Žáci jsou povinni chovat se ukázněně, dbát na pořádek ve všech prostorách školy, starat se o učebnice
a školní potřeby, jejich poškození nebo ztrátu hlásí vyučujícímu.

Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně
patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí
3.1 Bezpečnost a ochrana zdraví žáků
Žáci jsou povinni přezouvat se, dbát na hygienu zvlášť před jídlem a po použití WC.
Žáci se chovají při pobytu ve škole a na akcích organizovaných školou tak, aby neohrozili zdraví svoje
ani svých spolužáků či jiných osob.
Žáci chodí slušně a čistě oblečeni a upraveni.
7
Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez
dohledu učitele.
Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly
silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky
zvlášť poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kursy, školy v přírodě platí zvláštní
bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se
žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.
Při výuce v tělocvičně, dílnách, na pozemcích, v jazykové a počítačové učebně zachovávají žáci
specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující
daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a
dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do
elektronické třídní knihy.
Poučení na počátku školního roku provádí bezpečnostní technik, který žáky seznámí zejména:
a) se školním řádem,
b) se zásadami bezpečného chování ve třídě, na chodbách, schodištích, v šatnách, při odchodu ze školy
a příchodu do školy a na veřejných komunikacích,
c) se zákazem přinášet do školy věci, které nesouvisejí s vyučováním,
d) s postupem při úrazech,
e) s nebezpečím vzniku požáru a s postupem v případě požáru.
V případě absence žáka při poučení, provádí toto třídní učitel po příchodu žáka do školy
Poučení na počátku první vyučovací hodiny přichází v úvahu pouze u některých předmětů, zejména
fyziky, chemie, tělesné výchovy, pracovního vyučování a podobně, nebo před výukou v jazykových a
počítačových učebnách, školních dílnách či na školních pozemcích. Vyučující seznámí žáky s pravidly
bezpečného chování a upozorní je na možné ohrožení života, zdraví či majetku.
Poučení před činnostmi, které se provádí mimo školní budovu. (Jde o takové činnosti, jakými jsou
vycházky, výlety, lyžařské výcviky, exkurze, branná cvičení, brigády, plavecké výcviky.) Seznámení
se všemi pravidly chování, případnými zákazy apod. a poučení o správném vybavení žáků provede
třídní učitel nebo ten, kdo bude nad dětmi vykonávat dohled.
Poučení před prázdninami provádí třídní učitel, který:
a) varuje žáky před škodlivými vlivy alkoholu, kouření, známostmi s neznámými lidmi apod.
b) informuje o nebezpečí vzniku požáru, o dopravní kázni,
c) varuje před koupáním v místech, která neznají, atp.
3.2 Ochrana před sociálně patologickými jevy
Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní
podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a
metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.
Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním
programu školy a dalších aktivitách. Školní metodik prevence spolupracuje na základě pověření
ředitele školy s dalšími institucemi na ochranu dětí.
Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy.
Porušení tohoto zákazu je hrubé porušení školního řádu. Ředitel školy využije všech možností daných
mu příslušným zákonem včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na
porušení tohoto zákazu podílely. Ředitel školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné
8
zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěních a zároveň je seznámí
s možností odborné pomoci.
Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých by se
dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám (zejména v situacích,
kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší), jsou v prostorách školy, při distanční výuce a při
školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy. Podle
okolností ředitel školy uváží možnost dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých
zjištěních informovat jejich zákonné zástupce.
Pedagogičtí pracovníci jsou povinni v souladu s pracovním řádem vykonávat kvalitní dohled nad žáky
o přestávkách, před začátkem vyučování, po jeho skončení i během osobního volna žáků, a to hlavně
v prostorách, kde by k sociálně patologickým jevům mohlo docházet.
3.3 Program proti šikanování
Tento Program proti šikanování ve škole slouží k vytvoření bezpečného, respektujícího a
spolupracujícího prostředí ve škole, zaměřuje se především na prevenci šikanování a ukazuje postupy
řešení šikanování. Je určen všem pedagogickým pracovníkům školy, dále pak nepedagogickým
pracovníkům, rodičům a žákům školy.
4 Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků
Žák šetrně zachází se školními potřebami a školním majetkem. Každé svévolné poškození nebo
zničení majetku školy, žáků, učitelů či jiných osob hradí v plném rozsahu rodiče žáka, který poškození
způsobil.
Každé poškození nebo závadu v učebně hlásí žák vyučujícímu, nebo třídnímu učiteli.
Každý žák odpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa a nejbližšího okolí.
Před odchodem ze třídy každý žák uklidí své pracovní místo a jeho okolí. Služba odpovídá za čistotu
prostoru kolem tabule a za pořádek v celé třídě.
Žákům je přísně zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči a vypínači. Z bezpečnostních důvodů
se žákům zakazuje otevírání oken o přestávkách.
Žák nemanipuluje s vybavením odborných pracoven, s uloženými exponáty a modely.
B Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných
školou
1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání
Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.
Za první pololetí se vydává škola žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení.
9
Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně
nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské
rady.
Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě
přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného
zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu
vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel
školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce.
Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.
Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková.
Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.
Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým
průměrem běžné klasifikace.
Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích
pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména
vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů
školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka.
Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které
ovlivňují jeho výkon.
Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.
Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou
náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační
období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a
přiměřeně náročně.
Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se
hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží
učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v
učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho
individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru a klasifikace
za příslušné období.
Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů.
Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých
předmětů:

průběžně prostřednictvím elektronické žákovské knížky,
před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období),
případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.
V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a
prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě.
10

Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období
navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě
jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich
klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je
závazná.
Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných
předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření
stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku
postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák
druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na
prospěch tohoto žáka.
Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní
termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po
skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí
nehodnotí.
Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní
termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září
následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší
ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého
pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději
však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení
žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení
se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným
zástupcem žáka.
Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí
neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již
jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit
opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí
neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku
po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří
na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů
výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole
Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s
ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.
Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního
řádu školy během klasifikačního období.
Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uloženým
opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.
11
Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.
Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.
Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých
předmětů:

průběžně prostřednictvím elektronické žákovské knížky,
před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období),
okamžitě v případě mimořádného porušení školního řádu.
2 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.
Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.
Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se
žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.
Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

co se mu daří,
co mu ještě nejde.
jak bude pokračovat dál.

Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.
Známky nejsou jediným zdrojem motivace.
3 Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku,
včetně předem stanovených kritérií
3.1 Stupně hodnocení prospěchu
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených
školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni
prospěchu:
1 – výborný,
2 – chvalitebný,
3 – dobrý,
4 – dostatečný,
5 – nedostatečný.
Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn (§ 50 odst. 2
školského zákona), uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn(a)“.
Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v
náhradním termínu (§ 52 odst. 2 a 3 školského zákona), uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo
„nehodnocen(a)“.
Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

předměty s převahou teoretického zaměření,
předměty s převahou praktických činností a
předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.
Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci.
Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se
specifikou předmětu.
12
3.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a
matematika.
Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s
požadavky učebních osnov hodnotí:
ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic,
zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované
intelektuální a motorické činnosti,
schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických
úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,
kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,
aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,
kvalita výsledků činností,
osvojení účinných metod samostatného studia.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe
vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a
tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při
výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje
samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je
přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen
samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a
úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti.
Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a
dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí.
Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší
nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez
podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně
nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a
zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností
projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V
uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští
chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení
je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu
má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují
častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně
studovat podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při
provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo
pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení
teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a
13
hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé.
Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě
výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo
estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu
má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery.
Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné
nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických
úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své
vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho
časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti,
přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky.
Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
3.1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.
Převahu praktické činnosti má v základní škole pracovní vyučování.
Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky
učebních osnov se hodnotí:
vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,
osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,
využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,
aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,
kvalita výsledků činností,
organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,
dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,
hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,
obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem.
Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické
činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá
postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších
nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje
předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně
využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky,
nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně,
ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při
praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se
nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje
vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie
14
se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a
udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za
pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti.
V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou
pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje
pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře
přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat
suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být
částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané
teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci
učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě
postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné
nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti.
Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí.
Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě
laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel
se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem.
Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V
praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při
práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují
předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti.
Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá
hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek,
přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.
3.1.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní
výchova.
Žák se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke
zdravotnímu stavu.
Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních
osnov hodnotí:
stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,
poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,
kvalita projevu,
vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,
v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost,
výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
15
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a
velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho
projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené
vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku,
brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a
tělesnou zdatnost.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních
předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho
projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov.Žák tvořivě
aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní
zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a
tělesnou zdatnost.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své
schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm
chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele.
Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a
tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo
uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se
značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj
estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je
povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a
dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus
a tělesnou zdatnost.
3.2 Stupně hodnocení chování
(1) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na
vysvědčení stupni:
a) 1 – velmi dobré,
b) 2 – uspokojivé,
c) 3 – neuspokojivé.
Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných
přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby
napravit.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí
závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně
dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších
16
přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo
jiných osob.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových
závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo
bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost
školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.
3.3 Výchovná opatření
výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským
opatřením je podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy, vyloučení žáka nebo studenta
ze školy a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka. Pochvaly, jiná
ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení
nebo třídní učitel.
zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy
nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností
stanovených tímto zákonem
3.4 Celkové hodnocení žáka na vysvědčení
a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním
vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný,
průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem
není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré
b) prospěl(a), není-li v žádném z z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem
hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5- nedostatečný
c) neprospěl(a) je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem
hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5- nedostatečný
d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených
školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí
4 Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o
základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií

O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem
školské rady a po projednání v pedagogické radě.
Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě
přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného
zástupce žáka.
Je-li žák hodnocen slovně, převede škola slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího
řízení ke střednímu vzdělávání.
U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě
žádosti zákonného zástupce žáka.
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených
školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v
případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl
17
zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých
předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku
žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle
žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího
rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným
neúspěchům žáka a jak je překonávat.
5 Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního
hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace
Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro
stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení
Prospěch
Ovládnutí učiva předepsaného osnovami
1 – výborný ovládá bezpečně
2 – chvalitebný ovládá
3 – dobrý v podstatě ovládá
4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami
5 – nedostatečný neovládá
Úroveň myšlení
1 – výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
2 – chvalitebný uvažuje celkem samostatně
3 – dobrý menší samostatnost v myšlení
4 – dostatečný nesamostatné myšlení
5 – nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky
Úroveň vyjadřování
1 – výborný výstižné a poměrně přesné
2 – chvalitebný celkem výstižné
3 – dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
4 – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 – nedostatečný i na návodné otázky odpovídá nesprávně
Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští
1 – výborný užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností ,pracuje
samostatně, přesně a s jistotou
2 – chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští
se jen menších chyb
3 – dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává
potíže a odstraňuje chyby
4 – dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
5 – nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
Píle a zájem o učení
1 – výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 – chvalitebný učí se svědomitě
3 – dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 – dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 – nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné
18
Chování
1 – velmi dobré Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního
řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je
však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
2 – uspokojivé Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními
vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti
pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se
opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes
důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje
výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví
svoje nebo jiných osob.
3 – neuspokojivé Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného
chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu
řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo
bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým
způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes
důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.
6 Způsob získávání podkladů pro hodnocení
Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává
učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) ,didaktickými testy,
kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami,
analýzou různých činností žáka,
konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP),
rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu dotovaného jednou hodinou
týdně, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky
získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat
žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k
zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je
individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované
vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.
Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a
nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi
výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností
oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové
klasifikaci zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do elektronické žákovské knížky –
současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.
Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby
se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.
O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně
dlouhou dobu předem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby
mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení,
písemné). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu
klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.
19
Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou
zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka,
jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.
Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto
práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou
zákonní zástupci žáka odvolat – tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s
odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené
písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.
Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:

neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,
nevyžadují dopsané sešity za dobu nepřítomnosti ihned po nástupu žáka do školy, ale
poskytnou žákovi přiměřenou dobu na dopsání v závislosti na délce žákovi absence,
účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí,
učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé
třídě není přípustné,
před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva,
prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.
7 Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách
7.1 Komisionální zkouška

Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého
pololetí,
při konání opravné zkoušky.

Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného
předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím
daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný
vyučující daného předmětu,
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti
stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení
stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm
prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému
zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá
nové vysvědčení.
O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění
protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.
Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze
závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní
termín přezkoušení.
20
Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím
programem.
Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový
prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.
7.2 Opravná zkouška
Opravné zkoušky konají:

žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník
na daném stupni základní školy,
žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných
předmětů.
Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín
opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy
na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
Opravné zkoušky jsou komisionální.
Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze
závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději
do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku,
popřípadě znovu do devátého ročníku.
Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v
daném pololetí.
Třídní učitel zapíše do třídního výkazu žákovi, který kona opravnou zkoušku:
Vykonání opravné zkoušky (třídní výkaz – poznámka)
Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem ………
Nedostavení se k opravné zkoušce (třídní výkaz – poznámka)
Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu
……… zůstává nedostatečný
8 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech
vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy.
Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku
hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem
hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná
třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.
Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a
21
způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
Žák při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné
výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.
Mgr. Rostislav Souchop
ředitel školy